Konečná svoboda

14. května 2012 v 18:51 | Lady Wolf |  Básně
Ostrá bolest projela celým mým tělem,
na kolena padám s neutuchsjícím řevem,
pach krve naplnil rázem mé plíce,
a na rukou v lesku krve má tvář odráží se.

Tráva pod mýma nohama, jak kouzlem barvu mění,
však to kouzlo, způsobuje má rána, ne snění.
Těžce dýchám, každý pohyb je mými muky,
a i když chci, přestávám vydávat všechny zvuky.

Nad mou hlavou, dvě tváře se sklání,
znám je, či neznám? Co má mě mysl mámí?
A náhle přestává bolest a její ruka,
šmátrat, a prodlužovat má muka.

A náhle cítím, jak tělo mé je pryč, a s ní i bolest ostrá,
jako by mou mysl - duši, dusila čís kostra.
Čistá a ryzí, oproti srdci zlato,
a všechno zlo, co jsem nesl, bylo mi vzato.

Teď žádná koule na noze, svoboda - volnost ptáků,
co do pocitu věčnosti, času mám jak máku,
teď, když schránka má je pryč, mám již zpět své rysy,
co prostěradlo - bílý líc, však krásný, skvoucně čistý.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama