Drogy? Najdou si vás. Získají si vás.

23. února 2015 v 20:58 | Lady≈Claire |  Názoroviště
Drogy. Fuj. Nikdy bych se toho nedotla. Kouření je hnus. Alkoholismus stejně tak. Jak se k tomu může někdo vůbec snížit? Je to jen pro zoufalce a odpad společnosti. A tohle si opakujete. Věříte tomu, jste o tom skálopevně přesvědčení. Nepijete, nekouříte, je vám to cizí. Odporné. Zbytečné. K čemu? A to je jen to nejzákladnější, co teprve fetky na ulicích? Hnus.
Ale pak začnete chodit mezi lidi. Sedíte s nimi v hospodě. Všichni si objednávají pivo a pak se barman obrátí na vás. Než se k něčemu rozhoupete, někdo z davu přátel odpoví za vás. A tak před vás přistane chlazený Kozel. Zíráte na toho zrzka, a pak po vzoru všech ostatních zvednete pulitr, přiťuknete si, rituálně klepnete sklenicí o desku stolu a přihnete si prvních pár doušků.
Zachutná vám. Nemusí ani nijak zvlášť, ale jak utíká čas, vy to do sebe lijete, až v pulitru nic nezůstane. Parta se společně s vámi zvedá a odcházíte po zaplacení z podniku. Jdete do večerky. Kupuje se tvrdej. Máte v hlavě něco málo naváto a tak si připlatíte taky. Za nenáviděný pití, za drogy. Všichni se smějí, vy se smějete s nimi. Teď skutečně patříte do party zvířat, žadné samotné sezení doma. A je to tak omamné. Nechcete, aby to někdy skončilo. Jste tam, kde chcete být. Mladí, silní, vášniví, divocí. Opilí na mol. Šťastní.
Nalijete toho do sebe ještě trochu. A ještě. A tolik, že nevíte, kde jste, ale jste tam, kde chcete být. Všichni si zapálí. Odmítnete i při své opilosti. Pořád je to hnus, to se nezměnilo.
Ale když kolem vás lidem jde od úst ten dým, je na tom něco omamného. Dokonalé gesto mávnutí nad životem.
Všem nám vždycky opakovali, že cigaretu nám bude někdo nutit. Není to pravda - který kuřák by se dobrovolně vzdal jednoho kousku? Vy sami se po ní budete plazit, budete ji chtít, protože se vám zkrátka bude líbit to zahození vlastní důstojnosti, protože si v tu chvíli neustále opakujete stupidní YOLO a můžete si vyškrábat oči z toho nedostatku rebelství. Je jedno, jestli vám je 14 nebo 18. Držíte v ruce tu zapovězenou tyčinku, o které vyprávěla maminka. Teda vy ji nedržíte. Vy si to jen vroucně přejete.
Druhý den ráno se probudíte. Všechna energie je pryč, všechen smysl ve vesmíru se vypařil společně se vzpomínkami včerejšího večera. Je vám blbě. Možná zvracíte a možná zvracíte znovu. Tohle už nikdy nebudete opakovat. Kašlete na to.
Třeba měsíc nikam nechodíte, třeba půl roku se nikde neobjevíte, protože si pamatujete, jak bídně jste dopadli následujícího rána.
A pak se někam - třeba omylem - znovu nachomýtnete. Před vám přistane další Kozel, tentokrát bez námitek se do něj pustíte. Ale teď už víte, jak na to. Víte, že nesmíte pít moc. A tak se jen středně ztřískáte, výjevy z té poslední party se opakují jen s tím rozdílem, že vy nejste na kaši. A o to je to ještě lepší. Ptáte se sami sebe proč jste nikam tak dlouho nešli.
Než se svalíte o půl třetí do postele, vypijete snad hektolitr vody a sníte něco málo, co jste vyhrabali v lednici. A pak vytuhnete.
Ráno se probudíte, je vám dobře. Cítíte se skvěle. Po vydatné socializaci, spokojeně si hovíte v peřinách a smějete se tomu, co se minulý den stalo. Jste spokojení. Nikomu to neublížilo. Bylo to tak dobrý. Tak vlastně - proč ne? Proč nechodit ven? Je to v pohodě. Jasně, že je to v pohodě, když jste se právě naučili používat drogy správně.


O několik měsíců později vás na jedné z akcí potká taková vonná tyčinka. Její závan tušíte, už když ji ten někdo odpaluje. Všichni si dávají pár potahů, až dojde v kolečku k vám. Není to cigareta. Prý to není návykové. Někdo pochvaluje, jak skvělej matroš to je. A tak se neudržíte, necháte se spolknout zaživa zvědavostí a natáhnete si taky. Všichni radí, ať se trochu ještě nadechnete vzduchu, než pustíte kouř definitivně ven. Poslechnete je. V plicích vás štípe, v ústech vás štípe. Ale je to super. Chutná to. Tráva vám narozdíl od cigár chutná.
Potom nastane zvláštní jsoucno - ne bytí, u bytí jste si jistí, co jste a že někde jste, u jsoucna vám nikdo nic takového nezaručí. A vy jste to jsoucno. Mrkáte moc nahlas. Musíte sedět nakřivo, abyste svým pádem neprorazili podlahu. Hudba má milionkrát větší grády než normálně. Nemůžete se přestat smát a všechno kolem je super. Všechno se zdá v pohodě a najednou vám celý svět dává smysl. Jste ospalí. Jedete domů a tramvaj považujete za horskou dráhu.
Dovalíte se do postele - neztrácíte prostorovou orientaci, všechno je v pořádku. Jen tišší a mírumilovnější. Než usnete, nasadíte si sluchátka a pustíte si svou oblíbenou kapelu (nejlepší něco, co má těžký beaty). nová dimenze. Nová úroveň vyvrcholení. Dokonalost. A pak usnete.
Naberete na drogy trochu jiný úhel pohledu. Vlastně je to celkem fajn. Marihuana. To velké a tajemné slovo, které se skví na každé první stránce příručky s titulem ve stylu "Jak skončit pod mostem". Copak jste fetka? Proto, že jste to jednou potkali? ... Ale jen jednou? Není to trochu škoda?
Chcete trochu víc. Zeptáte se, od koho ta ganja byla. Zeptáte se, od koho ji sehnal. Najdete toho, kdo ji prodává. Koupíte si ji s kámošem dohromady.
Ubalíte. Vyhulíte. Jste zase v tom blaženém stavu. Je to super. A je to droga. To velké strašidelné, čím vás strašily chůvy před spaním.
Pak někdo přinese poppers - malou nevinnou lahvičku, ke které si čichnete a hlava vám div neprorazí strop, málem dostanete infarkt - ale je to boží. Takhle spousta a spousta dalších. A dalších. Protože jste mladí a žijete jen jednou. A chcete poznat, co to znamená.

Děti, neberte drogy. Jsou super.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Konec chodby. Troje dveře. Které otevřeš?

Láska rodiny
Životní láska
Kariérní úspěch

Komentáře

1 K. K. | E-mail | Web | 23. února 2015 v 21:28 | Reagovat

Až bych si z toho dala brko..

2 Lena Lena | Web | 23. února 2015 v 23:24 | Reagovat

Strašně pěkný článek....a strašně pravdivý...

3 NikiScary NikiScary | Web | 23. února 2015 v 23:57 | Reagovat

Úžasně napsané.

4 Beatrix Beatrix | E-mail | Web | 24. února 2015 v 15:10 | Reagovat

Na školu na kterou se hlásím se tráva jede ve velkým. Ale já to nechci v životě strčit do pusy. Jenže vím, jak moc je těžké něco odmítnout, když se snažíte zapadnout do party. Snad to zvládnu. Úžasný článek!!! ♥

5 Ta "neviditelná" :) Ta "neviditelná" :) | Web | 24. února 2015 v 16:07 | Reagovat

Ahoj, ahoj, ahoj :-)
Děkuji ti za komentář u mě na blogu, jsem ráda, že jsi na mě nějakým způsobem narazila, jelikož si pamatuji, jak mě tvé články pokaždé nadchly! :)

Páni, zhltla jsem to jako sousto. Neskutečný. Pěkný a tak reálný. Sice se řadím mezi ty, co nekouří, nepije, nefetuje a nemám chuť to ani zkoušet, ale tohle se mi opravdu líbí :-)
Ano piji, někdy si na oslavě dám trochu tvrdší alkohol, ale ještě jsem to nikdy nepřehnala, že by mi bylo špatně. Možná jsem byla jen v pořádně zábavě, ale kdo to nikdy nezkusil? :D A cigaretu jsem taky zkoušela, ale nějakou drogu to nechci, a neudělala bych to ani kdybych chtěla patřit do party. A vlastně, jednu takovou partu mám, ve které všichni kouří. Stalo se mi, že mi někdy nabídnou, ale já prostě hrdě řeknu "NE". Nebudu se přece kvůli někomu měnit, jen z důvodu abych zapadla. O to já nestojím. Ani na diskotéce, nikde. Tento článek mi připomněl knížku "My děti ze stanice Zoo" a "Memento" :-)
Sakra, slečno. Já smekám, fakt super článek! Jak si to dokázala tak skvěle napsat? Je to opravdu k zamyšlení :))

6 Heaven Heaven | E-mail | Web | 24. února 2015 v 16:48 | Reagovat

Skvělý článek. Úžasně jsi to napsala :)

7 Slečna bez tváře Slečna bez tváře | Web | 24. února 2015 v 20:35 | Reagovat

Tak tohle byl ten nejlepší článek, který jsem za poslední dobu četla! Kurva, to je tak moc pravdivý a tak maximálně se v tom vidím.. Good job, girl!

8 Barlie Barlie | Web | 24. února 2015 v 21:55 | Reagovat

Kámo, jak to děláš, že prostě píšeš články, po který by se člověk měl cítit pohoršeně, ale místo se prostě smějě a hrozně se mu to líbí?
Fakt dobrý, až někoho budeš chtít přesvědčit, ať začne, dej mu tohle přečíst :D

9 Elis Elis | Web | 25. února 2015 v 14:09 | Reagovat

Pěkně napsané, ale tyhle prožitky mě v životě rozhodně nechybí...

10 Monii. Monii. | Web | 25. února 2015 v 18:34 | Reagovat

[8]: Jo, líp bych to nenapala :D fakt úžasně sesmolený. Je těžký odmínout, když jste jediný z party, který danou věc ještě nezkusili :D..

11 Lady≈Claire Lady≈Claire | E-mail | Web | 25. února 2015 v 18:41 | Reagovat

[1]:

[2]:

[3]:

[4]:

[5]:

[6]:

[7]:

[8]:

[9]:

[10]:

Všem díky za pochvaly :D Nechtěla a nechci nikoho navádět ke drogování a nebylo to úplně myšlené tak, že člověk podlehne tlaku společnosti - i když se to tak může zdát. Myslela jsem to tak, že člověk zkusí (bez nátlaku, prostě to zkusit CHCE, ne zapadnout) a zjistí, že je to fajn.

12 R. R. | Web | 25. února 2015 v 19:04 | Reagovat

a potom má člověk mít vůli s tou chutí bojovat :D
nevím čím to je, pro mě to byl snad už od začátku jenom snadnej způsob, jak utýct. na chvilku být úplně normálně na kaši... jako ostatní.

13 Allex Allex | E-mail | Web | 26. února 2015 v 20:26 | Reagovat

To je super článek. A pravdivý... Já jsem ještě na kouření a pití mladá, ale v životě nechci kouřit. Vůbec se mi to nelíbí. Nenávidím kuřáky. Je mi špatně už když je vidím, natožpak když cítím ten kouř. Fuj..:(
Ano, člověk prostě buď chce zapadnout nebo tomu propadne, protože to zkusí, zalíbí se mu to..
Jinak děkuji za komentář, moc mě potěšil. :) Máš super blog. ;))

14 Caroll♡ Caroll♡ | Web | 28. února 2015 v 12:47 | Reagovat

Je to dost dobrý, pravdivý. :) Já se právě snažím přestat kouřit, ale jde to těžko. Alkohol skoro nepiju, jen když mě někdo pozve na 1-2 piva a občas zajdu na brko, když mě někdo pozve, nebo já někoho pozvu. Je to fajn, ale musí se s mírou. Hodně dobře napsaný, hltala jsem každé slovo :)

15 stuprum stuprum | Web | 11. března 2015 v 12:48 | Reagovat

Na kaši, na kaši, jen tak si drogy užiješ. :)

16 Deine Deine | E-mail | Web | 11. března 2015 v 13:14 | Reagovat

Luxusně napsáno. Podobně jak jsi psala jsem se dostávala k alkoholu, něco je na tom momentu kdy je vše fajn a veselé a starosti jsou otázkou dalšího rána.

S trávou jsem se párkrát setkala, neoslnila mě. Ale neodsuzuju. Pokud se člověk neopíjí a nezkouří každý den tak, že pak z mozkových buněk zbyde jen želé, proč ne.

17 Enitas Enitas | Web | 11. března 2015 v 13:46 | Reagovat

No, jsou. Občas se mi zdá, že čím víc nelegální, tím lepší. Heh. Samozřejmě s něma nakládat s rozmyslem, pak je to v pohodě. Anebo ne... a pak je to teprv zábava.

18 Yaraki Yaraki | Web | 11. března 2015 v 13:55 | Reagovat

skvěle napsané a ještě o fous pravdivější :) smekám

19 Olja:) Olja:) | Web | 11. března 2015 v 14:27 | Reagovat

Vážně hodně dobře napsané :3 já jsem přesně to co popisuješ v první části už vážně dostkrát zažila a není teda nic horšího než ty rána poté :X
to co popisuješ dále už je mnohem lepší. Ten super pocit odvázanosti při opilosti :3
S marihuanou teda ještě nevím,jaký je to opojný pocit .. ale třeba se to někdy dozvím :D

20 Steeve X Steeve X | E-mail | Web | 11. března 2015 v 14:31 | Reagovat

Musím říct, že se s tímhle nedá nesouhlasit. Ty pocity i detaily jsi vykreslila skvěle a správně. Jenom... když někoho úmyslně zabiješ, taky si chvíli připadáš jako pán světa, že? A je celkem jedno, jak k tomu přijdeš.

Navazuje to na sebe - střízlivý, naučený člověk, co mu to od mládí odříkali, si to skutečně nevezme. Nepodlehne, ovšem jen do doby, kdy mu v rozhodování začnou pomáhat "lehčí" omamné látky. A pak už fakt stačí jen málo - na jednorázovým šupu třeba není nic špatnýho, ale jakmile se to zvrhne v každodenní potřebu, moc hezký to nebude.

Skoro všechny návykový látky mají jediný terč: oblbují mozek a především jej ničí. Nehorázným způsobem, jako když pořád vypínáš a zapínáš počítač vkuse, když do něj instaluješ moc velký hry, co se sice zdají super, ale nakonec ti zbyde jen ošoupaná, zasekaná a napůl nefunkční bedna kabelů. A to já udělat se svým mozkem NECHCI.

Taky jsem se zlil - nejsou to žádný silácký kecy, byl jsem kolikrát tak ztřískanej, že bych nepoznal vlastní nasranou a ječící mámu, ale nevzal sem to. Ještě nikdy - ani přeš kecy kámošů, ani nic jinýho. Tohle je můj orgán, můj život a já si ho nehodlám dojebávat jen kvůli tomu, že to po mně parta "vyžaduje", nebo že je to "fajn". Znásilnění je taky fajn, když jsi ten násilník, žejo.

Je to o vůli, možná o inteligenci. Není na tom nic fajn, když z toho máš trvalý následky, když se z tebe stane degen a invalida. Za cenu něčeho, čemu se dnes s oblibou říká "bejt cool".

Bejt zdravej je cool. Neberte drogy.

21 Míša Míša | E-mail | Web | 11. března 2015 v 15:23 | Reagovat

Po nějaké době jsem se rozhodla být silná osobnost a nemít s žádnými drogami nic společného. Taky nějaký ten rok nemám. Měla jsem párkrát namále. Člověk na sebe může být hrdý, jeho nová identita se mu dokáže zalíbit. Možná že si dám v hospodě kofolu, ale dokážu se kolikrát bavit mnohem víc, než dříve, víc, než ostatní. Chci být já.

Píšeš ale hodně dobře, článek se mi líbí.

22 Marillee Marillee | E-mail | Web | 11. března 2015 v 15:28 | Reagovat

Tohle je tak strašelivě dobrej článek... :D Úplně se vidím hlavně v tom začátku. (Protože alkohol je to jediný "nezdravý", co konzumuju.) I když dneska už si dokážu objednat mulťáček, zatímco ostatní objednávaj 12°... Ale i tak je to suprově popsaný. Sice jsem v komentářích četla, že to nebylo myšlený jako nátlak společnosti, ale já to tak furt vnímám. Dokavaď se mezi takovými lidmi nepohybuješ, nedostaneš se k tomu. :)

23 Silwiniel Silwiniel | Web | 11. března 2015 v 15:58 | Reagovat

Já tyhle pocity neznám. Zkoušela jsem pít, zkoušela jsem to víckrát, ale nikdy se nepodařilo. Pivo mi absolutně nechutná, ani víno, prostě do sebe skoro žádný alkohol nedokážu vpravit. Nikdy jsme nebyla opilá, ani v náladě. A nějak mi to nechybí, dokážu se bavit a radovat i bez toho. Asi prostě alkohol není pro každého. I cigarety jsem zkoušela, ale ani to mi nechutná, jen jsem z toho kašlala. Asi jsem beznadějnej případ :D

24 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 11. března 2015 v 16:28 | Reagovat

Mam z toho chuť na brko, kámo...

25 darkemperor darkemperor | E-mail | Web | 11. března 2015 v 17:19 | Reagovat

To je ale píčovina. To jako abych někam zapadal, tak se musím vézt na vlně neřestí ostatních. Taky si cokoliv co oni dát, abych nebyl mimo hru? Vše je jen o vůli a odhodlání, když to chci, tak si dám, když ne, tak ani zadarmo.
Kouřit jsem zkusil, nic na tom nevidím, takže jsem s tím nepokračoval. Experimenty s trávou mám taky za sebou a taky ji dál nevyhledávám. Alkohol, to je moje. Pivo, rum, hruška, vodka, drinky. Ale znám svoje hranice a ty nepřekračuji. Drogy jsou asi fajn, ale strašně to leze do peněz. A článek mi prostě přijde odnikud nikam bez pointy.

26 necroparanoia necroparanoia | E-mail | Web | 11. března 2015 v 17:21 | Reagovat

Jako jo, je to napsaný pěkně, jen mám jinej názor a nemám potřebu zapadat ani nic ochutnávat. Ale článek je dobrej.

27 Wic Wic | Web | 11. března 2015 v 17:24 | Reagovat

Článek je opravdu moc hezky napsaný

28 Mirimë (Karolína Kahounová) Mirimë (Karolína Kahounová) | Web | 11. března 2015 v 17:41 | Reagovat

Chce se mi brečet......
-----------------------------------------

A to zrovna nedávno jedna učitelka říkala, že určitě všichni... každý z nás někdy zkusíme drogy.

Krásně napsaný.

29 Mirimë (Karolína Kahounová) Mirimë (Karolína Kahounová) | Web | 11. března 2015 v 17:44 | Reagovat

[28]: A já to nikdy nechci ani zkusit.

30 writtella writtella | Web | 11. března 2015 v 17:46 | Reagovat

mám z toho článku hodně rozporuplné pocity, že nevím, jak správně to pochopit, ale co vím je, že to bylo ohromně čtivý! Zhltla jsem to od prvního písmenka po poslední!! :)

31 Nettie Nettie | E-mail | Web | 11. března 2015 v 18:16 | Reagovat

Moc moc dobře napsaný článek!
Jako poloviční Slovenka s chalupou na Moravě mám teda v alkoholu patřičnou praxi, i když podle zákona mám ještě celkem čas :D Ale je pravda, že mě jen tak někdo neopije. Vlastně jsem nikdy v životě opilá nebyla. Ani na silvestra a to padlo asi šest panáků meruňkovice a sedm sklenek Bohemky :-D Ale kluci o dva roky výš nám přísahali, že nás s kamarádkou opijou na maturáku. Jsme na ně zvědavá, lehnou o hodně dřív než já :'D
Co se týče trávy a cigaret... K cigaretám mám strašlivou averzi. Jako astmatička je nemůžu ani cítit, aniž bych se začala dusit. Tráva... jsem neskutečně zvědavá, možná bych se do toho jednou pustila, ale jen na ochutnávku a hned ruce pryč.
Gratuluju k umístění na hlavní stránce, zasloužila sis to :)))

32 Loretten Loretten | Web | 11. března 2015 v 18:21 | Reagovat

Nic objevného.  Ani nic extra. Záleží na vůli, každej nějakou má - silnější, slabší.A koneckonců záleží na tom, jestli má člověk jen strach z nového, nebo má prostě odpor. To nezaměňuj. Jinak mi to prostě přijde neobjevný.

33 Coneja^^ Coneja^^ | Web | 11. března 2015 v 19:28 | Reagovat

Jasně, společnost vyvíjí nátlak, ale řekla bych, že to i dost záleží na individuu .. Společensky proč ne, ale že bych chtěla vyhazovat peníze za cigarety? To je radši strčím pod polštář :)

34 Alfirin Alfirin | E-mail | Web | 11. března 2015 v 19:57 | Reagovat

Taky chodím s kamarády po hospodách, skoro všichni pijou pivo - kromě mně, já ho nepiju protože prostě nechci.
Promiň, ale to zdůvodnění v článku že člověk vlastně začne pít a kouřit proto, že to dělají kamarádi okolo, mi připadá jako postoj člověka s vůlí ovce.

35 Lady≈Claire Lady≈Claire | E-mail | Web | 11. března 2015 v 20:06 | Reagovat

Mám trochu strach, že jste to pochopili jinak, než jsem to myslela :)

- Co se tu snažím říct světu je to, že drogy jsou zkrátka volně k dispozici a vůbec se tu nejedná o nějaké to "vyhledávání rizikových skupin" jak se často tvrdí.
- Stejně tak jejich zkoušení není odsouzeníhodné, je to zkrátka pokus sám se sebou (pokud tedy člověk není idiot, nezkusí něco skutečně nebezpečného - teď nemluvím o trávě, ale například o pervitinu).
- Já nejsem závislačka. Jsem normální fungující student, který rád čte, miluje kafe, má normální přátele, rodinu a aktivně pracuje. Nejsem fetka pod mostem. Dalo by se říct, že jsem důkaz, že člověka marihuana v menším množství nedevastuje (znovu zmiňuji - pokud nejste idiot, nevyhulíte deset kilo 24/7/35), jak se tu objevilo.
- Není to nátlak společnosti. Vy sami to chcete. Vy sami se donutíte to chtít. Copak vám někdy někdo cpe do ruky trávu, za kterou sám zaplatil? Omyl. Jste zvědaví, tak do toho jdete.
- Stejně tak, jako když o tohle nemáte zájem. Nikdo vás nenutí. Zkrátka zvědaví nejste. Nic proti ničemu.

Také děkuji za všechny kladné ohlasy, moc si jich vážím! :) Doufám, že vás to sem zavane častěji :)

36 Reach-goal Reach-goal | E-mail | Web | 11. března 2015 v 21:08 | Reagovat

Popravdě, když jsem článek viděla na titulce s tím nadpisem a komentářem, chtěla jsem si to přečíst a napsat ti, ať se probereš. Článek jsem si opravdu přečetla a celkem s úžasem hltala každé tvoje slovo. Ačkoli je to téma naprosto absurdní, je naprosto skvěle vystihnuté a napsané. Člověk je prostě průmerem pěti lidí, se kterými se nejčastěji stýká

37 W. W. | Web | 11. března 2015 v 21:09 | Reagovat

Hodně zajímavý článek, mám trochu odlišný názor ale ve finále se vlastně i zhodnem. Jen tak nějak dumám nad tím co je to to poppers, že bych se poptala a zkusila? Najednou ti tady z toho dělám, jako bys dávala rady co máme jít zkusit, protože je to super. No ale ono je to super. :D

38 Ginger White Ginger White | Web | 11. března 2015 v 21:22 | Reagovat

Skvěle napsaný článek. Celkem jsem se do něj dokázala vžít. :)

39 smoky-way smoky-way | Web | 11. března 2015 v 21:53 | Reagovat

Napsala jsi to krásně. Je to poutavé, má to hlavu a patu. Jen si přijdu trochu provinile, že jsem si asi před hodinkou dala brko :D

40 misiinka1200 misiinka1200 | 11. března 2015 v 22:52 | Reagovat

ahoj
hodně dobrej článek

41 papaja papaja | Web | 11. března 2015 v 23:05 | Reagovat

Hezky napsano. Ja osobne mam k drogam krajni odpor, predevsim k cigaretam. To, ze nam v nemocnici od zacatku roku umrely tri holky kolem dvaceti let na rakovinu, to.m  v tom jen utvrzuje.

42 Míša Míša | E-mail | Web | 11. března 2015 v 23:16 | Reagovat

[35]: Bohužel ano, setkala jsem se se cpaním do rukou víc, než s necpaním.

43 zuzana koubkova zuzana koubkova | E-mail | Web | 12. března 2015 v 0:53 | Reagovat

Opravdu moc pěkně napsané. Od chvíle, co jsem začínala pít, uplynulo dvacet? pětadvacet let?, takže si to už tak úplně nepamatuju. To ostatní - cíga, tráva etc... si pamatuju lépe, neb tomu jsem nepropadla. Ale i s tím chlastem žiju, chodím do práce, mám rodinu, jsem vcelku úspěšná osoba. Drogy vážně nejsou špatné, jen se jim nesmí úplně proapdnout... jen je potřebovat, nebýt na nich závislý :-)

44 Em Age Em Age | Web | 12. března 2015 v 7:35 | Reagovat

Tenhle článek je naprosto skvěle napsaný, ale s jeho pointu nesouhlasím a souhlasit nebudu. Možná proto, že můj bratr je drogově závislý a naprosto mu to zničilo život, drogy rozhodně super nejsou. Kvůli nim má úplně vysmažený mozek, toxickou psychózu a život v prdeli.

45 Em Age Em Age | Web | 12. března 2015 v 7:38 | Reagovat

[25]: S prvním odstavcem 100 % souhlasím. :) Například, skoro všichni z práce, kam chodím, kouří. Chodí kouřit o přestávkách a už několikrát mi nabídli, proč bych ale měla přijmout, když na kouření mám svůj názor. Abych nevybočila  z lajny? To s prominutím radši vybočím. :)

46 M. M. | 12. března 2015 v 8:30 | Reagovat

Povedený článek. Aneb jde to pomalu ale jistě :D S alkoholem mám velké zkušenosti, ačkoliv poslední dva roky piju spíš jen aja koňak a nepamatuju si ani, kdy jsem se naposled dostala do stavu opilosti. Pivo nesnáším... :D Měla jsem ho už hodněkrát(Spíš jsem jen od někoho upila, abych věděla, jestli se něco náhodou nezměnilo, když to tak všem jede, tak proč ně mě - bez úspěchu... :D), ale stále se šklebím při té hořké pachuti a nechápu, jak to ty lidi pijou po litrech... :D Mariuhana... Zkušenosti také mám. Spíš to bylo z pokusu dostat se do toho stavu omámenosti - bez úspěchu. A s chutí to není o nic lepší. Dva tahy a tím to končí, víc už kvůli té nesnesitelné pachuti nedávám... :D Cigaretu si dám jednou do roka(doslova) v období léta, kdy jen relaxuju, tak si řeknu proč ne. S přítelem jinak kouření spíš odsuzujume, protože cigarety nám jinak smrdí a když si k vám po obědové pauze sedne do třídy spolužák/ačka a smrdí z toho jak popelnice, tak si rázem řeknete, jak jim to proboha nemůže vadit. No... Jsem upřímná, tak se jich vždycky ptám, v které nejbližší skládce se vyváleli... :D
Avšak jediná věc, ke které(krom sladkých alkoholů) mám kladný vztah - je vodní dýmka. Příjemně voní, chutná a jelikož nestačí ji jen vytáhnout a zapálit, tak se tím ani člověk necpe každý den, ale třeba jednou do týdne a to ještě záleží na tom, jak je člověk moc líný to připravit... :)
S článkem jinak souhlasím. Určitě tímhle si prošlo hodně lidí a jen málo lidí potom skončilo u toho - opravdu jen jednou za čas. A nestalo se to jejich pravidelným koníčkem. Znám lidi, co do sebe cpou tu trávu i několikrát denně a jsou ochotni za to utrácet i nevýslovné sumy, u některých by mě zajímalo kde na to berou... Samozřejmě rodiče no... :D
No... Většinou, když si někdo z kamarádů zapálí a stojí blbě ve větru, tak tak se do něj pustí, ať stojí tak, aby ten kouř šel mimo skupinku, jinak nic víc s tím asi nenadělám... :D

47 Cleo Cleo | Web | 12. března 2015 v 9:34 | Reagovat

Je to skvěle napsáno. Ale nesiuhlasím s tebou. Je spoustu lidí, co to takhle berou - ale kouřit jenom kvůli společnosti mi přijde hloupé. Dobře, možná to jednoduše není nic pro mě... Neodsuzuju lidi, co si jednou za čas dají nějakou dobu - ani nepochybuje o tom, že je to super. Ale já drogy nepotřebují k tomu, abych se cítila skvěle.

48 Spiiiidy Spiiiidy | E-mail | Web | 12. března 2015 v 10:03 | Reagovat

Musím říct, že jsem si několikaletou drogovou kariérou prošel. Byl jsem jak urvanej ze řetězu, pár blackoutů po předávkování alkoholem jsem taky zažil. Zažil jsem i hodiny šílenýho smíchu po přehulení se ganjou... jó, to bylo super. Vyznal jsem se v druzích alkoholu jako málokdo a ganju jsem jeden čas i prodával. Když jsem ji neměl tejden, tak už mě svrběly ruce a dal jsem si do skla  trošku jen pro ten krásnej pocit, kdy ti je všecko fuk. Došlo i na LSD, extázi, ritalin a podobný vychytávky (http://spiiiidy.blog.cz/rubrika/drogy). A pak mě to nadšení z těch stavů a zhuntovanýho těla nějak přešlo. Postupně jsem přestal pít tvrdej a dával jsem jen občas pivo nebo víno. Chuť na trávu vymizela nějak sama od sebe a další drogy taky nebyly potřeba. Teď jsem už rok 100% abstinent a jsem čistej i od všech dalších. A můžu ti říct, že lepší pocit jsem nikdy nezažil. Ono totiž... každej si umí užít, když má vědomí zblbý a zastřený libovolnou směskou drog. Ale bavit se střízlivej, to je, jak jsem zjistil, mnohem lepší a hodnotnější. Teď už na to nedám dopustit :)

49 fakynn fakynn | E-mail | Web | 12. března 2015 v 12:36 | Reagovat

[1]: Já umřu. :D

50 Lúmenn Lúmenn | Web | 12. března 2015 v 12:51 | Reagovat

Ta poslední věta to vystihla naprosto přesně:)) A vlastně s tím pivem i cigárama to velmi dobře znám, koneckonců i s ganjou:) Jediné, co mi trvale zůstalo, jsou cigára. Na drogách je prostě nejhorší to, jak moc jsou super:)

51 agrenej agrenej | E-mail | Web | 12. března 2015 v 13:21 | Reagovat

Tak takhle to asi vidí ostatní, děkuji za osvětlení. :-) Já byl prostě vždy "divný".
První alkohol jsem si mimo zrak rodiny objednal až v osmnácti a dodnes se držím svého vlastního tempa. Než já dopiju své první pivo, někteří stihnou dvě, jiní i tři kousky. Tvrdým z flašky spíše jen zlehka smočím jazyk, než abych si dal pořádného loka, jako ostatní. Ale hlavně přestávám pít ve chvíli, kdy ucítím, jak se mi alkohol dostává do hlavy.
S cigaretama to mám jednoduché. Nemám ani nejmenší chuť si držet u nosu něco, co mi nehorázně smrdí. Sice jsem se naučil vydržet ve společnosti kuřáků, ale dávat si ten smrad pod nos prostě nepotřebuju.
Od marihuany dále to také řeším prostě a jednoduše. Proč bych si ji měl dát? K čemu mi to je? Že se budu cítit době? To se cítím i s dobrou knihou. Že budu součástí společnosti? Pokud kvůli tomu musím kouřit marihuanu nebo brát jiné drogy, tak si ani nejsem jistý, jestli chci být součástí takové společnosti.
A tohle smýšlení se za můj život ještě nezměnilo. :-)

52 Holoubek Holoubek | E-mail | Web | 12. března 2015 v 14:22 | Reagovat

Jsem návykovými látkami téměř nedotčený. Ale není to o přesvědčení (možná trochu taky). Prostě mi to nejede. I když poslední dobou je život tak trochu na hovno, že až lituju, že se nemám jak opít...

53 albafos albafos | Web | 12. března 2015 v 14:25 | Reagovat

Že se budu cítit době? To se cítím i s dobrou knihou. Že budu součástí společnosti? Pokud kvůli tomu musím kouřit marihuanu nebo brát jiné drogy, tak si ani nejsem jistý, jestli chci být součástí takové společnosti. - Krásně napsáno! :) Mnozí ani netuší, co tu nevědomá společnost buduje... více na http://albafos.blog.cz ,)

54 mengano mengano | E-mail | Web | 12. března 2015 v 15:08 | Reagovat

Ani nevím, jestli můžu komentovat, věkem jsem úplně jinde než ty a tvoji čtenáři.
Tak snad jen krátce - začít s alkoholem, cigaretami, trávou a dalšími drogami jenom proto, že jinak nezapadneš do party je hodno hloupé ovce. Vím, žes to v článku myslela trochu jinak, ale i tohle tam bylo. A drogy vážně nejsou fajn. Viděla jsem už hodně vysmažených fetek, pro které život vlastně už skončil, i když nepřekročily věkem třicítku.

55 mojetemnejsistranka mojetemnejsistranka | 12. března 2015 v 15:30 | Reagovat

..ne, není OK brát drogy. Na druhou stranu - ty drogy jako takové za to v podstatě nemůžou. Řešit by se měly důvody, které k nim lidi ženou. Aby pak další nekončili jako já včera, se zhusením a fascinací si uvědomujíc, že jsem hluboce zamilovaná do svojí drogy.

56 Nemesis Nemesis | Web | 12. března 2015 v 16:48 | Reagovat

:) Ja mám opačný problém. Chcem to skúsiť. Chcem vedieť aké je to byť nekonečne šťastná. Ako cítiť všetko a nevnímať nič.
Akurát, že nemám ako. Nemám osemnášť a tak legálny nákup cigariet a a alkoholu padá. Nelegálny. Ok. Veď to sa dá zohnať všade. Ale nedá. Žijem v spoločnosti, ktorá sa od toho všetkého dištancuje. A tak nebudú žiadne cigarety, žiadny alkohol.
Marihuana. Sakra to je to najlepšie čo môže byť. Chcem to skúsiť. A fest. Ale dostať sa k tomu je v mojom prípade priam nemožné. Lebo som to ja.

57 Tina Tina | Web | 12. března 2015 v 21:51 | Reagovat

Tleskám! A doufám, že to slyšíš, protože mě už bolí ruce. Opravdu skvělej článek. Já jsem opravdu tvrdohlavej člověk a možná, jsem "srab" nebo na mě hleděli s opovržením, cigarety, ani trávy jsem se nikdy nedotkla co se týče alkoholu, ano, příležitostně si dám sklenku vína, nebo panáka. Ale tady končím. Žádná kocovina, žádný ten pocit "štěstí". Ne. A prosím, je mi 18. Když někomu řeknu, že jsem se nikdy neopila a že jsem nikdy nezkusila cigarety. Hledí na mě jak na blázna. A já jsem ráda blazen.

58 Lady≈Claire Lady≈Claire | E-mail | Web | 12. března 2015 v 22:01 | Reagovat

Znovu díky všem za kladné ohlasy a chvály, mé srdce plesá :) Také děkuji za ty objektivní názory, kterých si snad vážím ještě o něco víc.
Je skvělé vidět, že se má práce někomu líbí a že má nějaký smysl, a i když se to může zdát jako hloupé přiživování na vlastním rozkvetlém narcismu (haha, jakýžto povedený žert).
Trochu mě trápí, že nejčtenějším článkem je ten, v němž se ukazuji právě v tom nejhorším světle a formou nenápadného příběhu se stavím do role alkoholičky, kuřáka a vyhula, který se pro každý drobek /420/ plazí po zdech zaplivaných putyk (smích). Nejsem taková, věřte mi!
A znovu díky! :)

59 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 13. března 2015 v 20:38 | Reagovat

Já si myslím, že to "zapadnutí do kolektivu" má jisté meze a ty si umíme vyhradit jen silou vůle, ale silnými se lidé rodí, nestávají se jimi. I když se to někdy nezdá, něčí pevná a nezdolná vůle se může projevit až v průběhu života i kdybychom to do toho člověka neřekli.
Myslím, že za jeden večer se člověk nemůže stát závislým na alkoholu. Jistě, abstinent se za jeden večer může zlít do němoty, či se dokonce přiotrávit, ale ne si alkohol zařadit do harmonogramu života. Může to samozřejmě k tomu vést, ale nemusí. Nikdo neříká, že požíváním alkoholu přejdu jednoho dne třeba na pervitin.
Je to individuální.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama