Dokonale tuctová holka

24. června 2015 v 17:16 | Claire |  Diary
Zamykám za sebou hlavní vchodové dveře (dne 23. 6.), když se za mnou objeví soused a já vyděšeně vyjeknu na celej barák (jo, Claire je plašan první třídy, i když sleduje miliony hororů, u kterých ani nehne brvou). S trochou obtíží se škrábu do schodů, ověnšená taškami, vybírám správný klíč a konečně ho zasouvám do klíčové dírky, odemykám a s několika pochvalnými slovy za sebou přirážím dveře. Z nohou skopávám růžové conversky, táhnu tašky do svého ložnico-obýváku a obdivně si je prohlížím.
Vytahuji z nich účtenky.

Opět jsem nezklamala.
Útrata za oblečení: 198 Kč
Útrata za knihy: 748 Kč

Kongratulieren, Claire, znovu budeš žrát suchej chleba, protože tvoje zatracený knihomolství lobuje na rozpočtu na jídlo. Část těchto peněz padla za autobiografii Connora Franty, slavného youtubera (na tu jsem se hrdinně vrhla v angličtině, abych měla u moře co louskat), druhá za Odpusťtě mi, váš Leonard, které jsem zkrátka nemohla odolat, protože jsem si zamilovala tyhle green-typy knih a už se té lásky nejspíš nezbavím. Ne že by mě to mrzelo.


Dnes (dne 24. 6.) konečně dočítám snad po měsíci knihu Divočina (od Cheryl Straydové) a mám prostor se pustit do dalších kousků, na což bude pravděpodobně kopec času, protože čtrnáct dní se zdá jako adekvátní doba pro čtyři knihy (Leonard, Vy mně taky! od Jiřího Žáčka, A Work in progress, kniha sonetů od W. Shakespeara a jako malý bonus Základy psychologie osobnosti, abych trochu rozšiřovala svůj značně úzký všeobecný přehled).

W. Shakespeara se mi dnes podařilo vlastně náhodou ukořistit ve školní knihovně. Už jsem se sápala po sbírce básní od Wolkra, když se mé levé oko samovolně louplo po nejspodnější poličce, kde se ukrývala zachovalá sbírka a jedno z posledních vydání o rozměrech patnáct na deset centimetrů. Wolker měl tak dvacet na patnáct a snad půl kila a při vzpomínce na máminu vyhrůžku, že jestli budou ty moje literární úchylky zabírat víc jak půl kufru, zůstávám doma, jsem se v rámci pudu *chciseváletumořeanetahatstokilovejkufr* rozhodla pro Willa (takhle to teda moje mamka neřekla, ale malinko - takhle | | malinko to tak vyznělo).

Tím bych tak nějak uzavřela své drobné podivínské veselí. Veselí trochu jiného druhu pravděpodobně bude dnes večer, až se trochu napiju, protože posledních pár dní jím snad jen drobky a s vracející se zimou (v Praze jsme opět na 15°C, fakt skvělý) nějak odešla i moje chuť k jídlu. A taky s vidinou, že za tři dny se budu promenádovat po molu v plavkách, z čehož opravdu nejsem úplně nejšťastnější. Hlavně při vzpomínce na fakt, že moje stehna jsou tučný asi jako dluh USA, což není ani lichotivý ani dokonalý.

Pokud mluvím o lichotivých věcech, dnes se taky podařilo Amazonce (přítelkyně Bidla) dost mě naprdnout. Za posledních pár dní jsme spolu trávily o něco víc času než poslední půl rok, za což jsem skutečně ráda, ale Amazonka je jedna z těch lidí, kteří vyrůstali se staršími sourozenci. Tzn. jsou zvyklí na neustálé pérování, poučování a předkládání vzorů. No a asi se mi povedlo vyhrát jackpot, protože teď jsem jejím předmětem uplatňování tohoto nesnesitelného zvyku já. Za těch posledních několik málo rozhovorů jsem si zvládla vyposlechnout, že nehorázně drmolím. Že jsem nespolečenská. Že mám XX zlozvyků. Že nemám používat frázi "Někdo říkal...". Že nemám mluvit o knížkách, protože všichni přece vědí, že čtu, tak to nikoho nepřekvapuje. Vím, že jsou to prkotiny a každý jsme nějaký, ale když podobnout výtku člověk slyší po sté, má chuť dát do vínku dané slečně buď ostrou sarkastickou poznámku nebo PP (Poučný Políček).

Což se ještě skombinovalo s dokonalou sehranou kritikou dalších tří KAMARÁDŮ, kteří si rozhodně ODPUSTILI své uštěpačné poznámky na můj účet a dozajista SE U TOHO NEŘEHTALI NA CELOU KAVÁRNU.

Huf, a to je ještě dnes večer uvidím. Jestliže budou pokračovat, tak s tím asi nic neudělám, ale budu trochu smutná a hodně naštvaná (interní džouk).
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tereza Tereza | Web | 24. června 2015 v 17:50 | Reagovat

Moje stehna jsou tučný asi jako dluh USA. :D Taky zrovna čtu sonety od W. Shakespeara. :)

2 Allex Allex | E-mail | Web | 24. června 2015 v 17:55 | Reagovat

Taky miluju knihy a utratila bych za ně všechno. :D hlavně vždycky v knihkupectví trávím hodiny (i když nemám peníze) a zírám na knihy. :D Shakespeara si chci přečíst. :)
Na dovolenou si balím víc knih než se mi do kufru vejde, takže má moje máma stejný poznámky. :-D :))
Jojo, počasí v Praze máme super, na to že je skoro červenec. Kdo by nechtěl v létě mrznout, že?
Těším se k moři, i když moje tělo od loktů po kotníky nevypadá moc hezky. V plavkách to nebude dobrý...
Nojo, to štve a člověk už to pak nevydrží a vrátí někomu.. Chápu... :))

3 Allex Allex | E-mail | Web | 24. června 2015 v 18:00 | Reagovat

[2]: pardon, pardon, pardon. V poslední větě má být vrazí někomu... :))

4 mylifeaskari mylifeaskari | Web | 28. června 2015 v 12:25 | Reagovat

Já bych za knihy taky utratila dost.. :D V knihkupectví klidně trávím hodiny a hodiny.... abych se rozhodla, jakou knihu si koupím... :D S kamarádkami tam nechodím... ony totiž nějakou tak zažrané do knih jako já :D Ony lítají za oblečením a já jsem někdy jen u knih.. :D  takže tam jdu sama a nebo s mamkou či se sestrou.. :D :) Jinak obdivuju tě, že ses odhodlala jít do knihy, která je v angličtině.. :) Já (i když se ajinu učím asi 6 let) bych do toho nešla.. :D Aspoň zatím.. :) Ale určitě to brzo zkusím :) ! Super článek :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama