Koroze stereotypu

25. června 2015 v 7:00 | Claire |  Diary
Tak, poslední klasický rok gymplu je za mnou, tentokrát už definitivně, protože klasifikace měla uzávěrku minulý pátek a zítra většina trubek od nás ze třídy poputuje kamsi za vísky hýřit alkoholem a lehkými drogami. Já naopak tento pátek odpálím k chorvatským břehům, takže mě několik následujících hodin bude čekat vydatná článková vystýlka systému, aby se vám tu po mně nestýskalo.

Pokud by se někdo ptal, na dovolenou s rodinou se opravdu moc těším, to nepopiratelně, ale taky se bojím, že to bude tak nějak poslední dovolená s nimi. Přeci jen, kdo ví, co se bude dít příští rok, jestli budu s nimi ještě chtít jet, jestli mi to oni vůbec nabídnou, jestli budu mít čas a peníze. Mám z toho strach, protože... Tak nějak nechci vyrůst. V dospělosti, nebo jak nazvat to retardovaný mezistádium narození a smrti, se schovává strašně moc zodpovědnosti. Moc svědomitosti, moc priorit. Mizí zatracený ztřeštěný YOLO a přichází "Jistě, živote, vážím si tvé přítomnosti a všech možností, které byly dávno zvolony, těším se z té nekonečné rychlostní silnice zvané stereotyp, ale už se nemůžu dočkat, až skončím zaparkovaná ve slepé uličce čekající na smrt."

A právě teď pomalu sjíždím z první odbočky dálnice. Je to jen spíš přeřazení do pruhu, ale i to je po sedmi letech změna. Nechci změnym chci svůj stereotyp! Nechci zodpovědnost, chci svůj byt, chci psát večer mamce SMSku "Jsem ok doma, neměj strach," chci chodit na gympl a nestresovat se, jestli zítra neumřu hlady. Možná se to v osmnácti zdá jako pitomost, protože skutečná dospělost přijde až za opravdu dlouhou dobu, ale samotná vidina jejího prahu mě naplňuje spíš hysterií než pocitem kontroly nad vlastním životem.


Také poslední dobou celkem často vídám sama sebe jako klasickou matku v domácnosti. Jestli jen trochu tušíte, jak vypadá ideál mé budoucnosti, musí vám být nad slunce jasné, že matka v domácnosti je spíš odstrašující případ. Asi největší noční můrou mého života je představa sama sebe obklopenou potomstvem, zavřenou doma nad kastrolem a po večerech píglující rodinný dům, žehlící nesčetné hadry všech druhů a velikostí a sedání u televize, kde za chladné záře obrazovky povedu s pivo popíjejícim barelem špeku s prstýnkem, který bude až nechutně podobný tomu mému, nucený rozhovor. Noční můra!

Ale dobře, musím říct, že tohle jsou až trochu moc negativní tóny, a ty ve mně teď rozhodně nepřevládají. Naopak. Poslední dobou se chovám jako blázen a vůbec se mi nelíbí, co to znamená, protože to pokaždé dopadne katastrofálním pomyslným pádem. Abych nemusela nudit další bezesměrnou prózou, budu tu citovat sama sebe z listopadu 2013. Kdo to pochopí, zaslouží si lízátko.

Sic vznáším se v oblacích, lapám po dechu,
v mé hlavě prázdno a na hrudi tíž,
zemi opustila jsem zbrkle, ve spěchu,
a stejně jsem v duchu hlíně blíž.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Toužíš právě teď po něčem?

Ano
Ne

Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 26. června 2015 v 5:11 | Reagovat

Vezmi si mě a budem spolu pít lepší drinky. :D

2 Lena Lena | Web | 26. června 2015 v 22:09 | Reagovat

Užij si v Chorvatsku, hezké prázdniny :)

3 :* :* | Web | 27. června 2015 v 23:35 | Reagovat

Neúplně ráda přiznávám, že mám podobné představy do budoucna, osmnáct mi bude sice až za rok, ale už jen samotný fakt, že já přece nemůžu být zodpovědná za svoje činy a přestat být oficiálně dítě, mě víc než děsí už nějaký čas. :D
Žena v domácnosti s velmi "sexy" manželem? Co víc k tomu dodat, vždycky když o tom začnu uvažovat, dojde mi, že svého ex určitě vezmu na milost, protože mě stejně nikdo jiný chtít nebude a nakonec skončíš tak "úžasně", jak jsem nikdy nechtěla.
Užij si dovču s rodičema a snad ta dospělost nebude tak šílená, jak se může zdát. Držím palce, aby z tebe nebyla žena v domácnosti a hlavně žádnej upocenej týpek v nátělníku vedle tebe sedící na pohovce v obýváku. :)

4 Elis Elis | Web | 28. června 2015 v 7:39 | Reagovat

Skutečnost se často odlišuje od představ a nemusí to být vždy v negativní, život dovede i příjemně překvapit... užij si hezkou dovolenou...

5 Belluška Belluška | Web | 28. června 2015 v 16:15 | Reagovat

Tvůj blog je opravdu moc povedený!! Jinak k té "budoucnosti", nemusíš se děsit. Tuhle část si musíš užít stejně tak, jako dětství a naplánovat si to, jak chceš ty! Rozhodně né se děsit :)

6 Artis Artis | Web | 2. července 2015 v 19:05 | Reagovat

Myslím, že tvá nechtěna představa o budoucnosti je přímo odstrašující, lehce upravit, doladit a může být i dokonalá (jak nedokonalý pojem). Neboj se nic, radostné časy mohou trvat déle, pokud je dokážeme udržet.
Hezkou dovolenou.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama